Jaroslav Seifert
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
český básník, překladatel, novinář prozaik, který dlouhých 6 desetiletí vytvářel literaturu nejvyšších uměleckých hodnot. Seifert byl významným představitelem a současně příslušníkem generace wolkrovsko-nezvalovské, tedy generace básníků, kteří vstoupili do literatury začátkem dvacátých let 20. století.
- narodil na Žižkově 23. září 1901. Jeho otec byl vyučený zámečník, ale prodával i obrazy a byl aktivním sociálním demokratem. Mladý Seifert absolvoval na Žižkově 6 tříd klasického gymnázia. Poté se začal věnovat žurnalistice. Roku 1920 se stává spoluzakladatelem spolku Devětsil. V roce 1921 nastupuje do Rudého práva. O rok později se stává odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec. V letech 1923 – 1927 je Seifert zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. V tomto období působí i v redakci avantgardního časopisu Disk. Roku 1924 cestuje přes Itálii do Francie s přítelem K. Teigem. Téhož roku se stává členem brněnské literární skupiny Host a začíná pracovat v redakci avantgardního časopisu Pásmo. O rok později se účastní československé kulturní delegace v Sovětském svazu. Od roku 1927 do roku 1929 působil jako redaktor v redakci obrázkového týdeníku Reflektor. V roce 1928 se Seifert oženil a měl 2 děti. Roku 1929 byl vyloučen z Komunistické strany a následně projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením. Po další 2 léta řídí divadelní časopis Nová scéna. Roku 1930 spolupracuje s časopisem Družstevní práce. O 3 roky později začíná pracovat v kulturní rubrice Ranních novin. Tuto práci vykonává po dobu 5 let. V období od 1934 do 1937 rediguje Almanach Kmene.
1939 začíná pracovat v redakci Národní práce. Roku 1945 a 1948 v nakladatelství Práce pořádá edici veršů Klín a řídí umělecký měsíčník Kytice. V roce 1956 ho potkala těžká choroba pohybového ústrojí, které neumožňuje tvorbu. Roku 1969 je zvolen předsedou Svazu Československých spisovatelů. O 8 let později podepisuje Chartu 77. V roce 1984 dostává Nobelovu cenu za literaturu a 10. ledna 1986 umírá v Praze.
Dílo
a) proletářská poezie
– sbírka Město v slzách – představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, potěšit; soucit s chudými
b) poetismus
– sbírky Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
– neproblematické vidění světa, krása života, poetizace všedních věcí, ale i neklid, hledání jistot, smutek; hravá lyrická obraznost, překvapivé metafory
c) 30. léta
– intimní lyrika: sbírky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem – rozpor snu a skutečnosti, melancholické vzpomínky, zvl. na matku, soustředění na detail – sbírka Zhasněte světla – reakce na mnichovskou zradu, posila národa, výraz naděje; krása jazyka
d) za okupace
– sbírky Vějíř Boženy Němcové (tragika jejího osudu), Světlem oděná, Kamenný most
e) po válce
– sbírka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní (inspirace úmrtím T. G. Masaryka 1937), Říp v okně (básně z let války), S otevřenou náručí (zážitky z května 1945)
– sbírka Šel malíř chudě do světa – inspirována kresbami M. Alše
– skladba Píseň o Viktorce – tragika osudu Viktorčina v paralele s lidským údělem B. Němcové; jímavá písňová forma;
– sbírka Maminka vzpomínky na domov, dětství; upřímný synovský cit lásky, trvalé životní hodnoty
f) 60. léta
– tvorba po desetileté odmlce – reflexivní lyrika, uvolněný nerýmovaný verš,
– vliv existencialismu a hořké životní zkušenosti – sbírky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. léta
– publikace v samizdatu – vzpomínky, životní bilance, verše přátelům, láskám, Praze – sbírky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem; kniha vzpomínek Všecky krásy světa
Jaroslav Seifert Všechny krásy světa
Československý spisovatel Praha 1982
Tato publikace je psána Jaroslavem Seifertem jako kompletní záznam jeho života od dětství až po období stáří .Jako přiklad povídka Cesta do Kralup ,kam jezdil na prázdniny když byl malý,Šampaňské od krále Fuada ,kde píše o svém dospívání a z konce života povídka Co si vzít do hrobu.Na konci publikace je jmenný rejstřík autorů ,jejichž jména se vyskytují v povídkách.
Kompozice je chronologická.Jazyk užit spisovný.Text je členěn do mnoha odstavců a nalezneme zde popis.
Vlastní názor:Kniha se mi velice líbila.Je napsána srozumitelně a velice přehledně.Nalezneme zde hodně informací o autorech a umělcích Seifertovi doby.
Jména jako Nezval, Vrchlický, Dyk, Hora a z umělců například operetní zpěvačka Ema Destinnová.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát